Diamantové planety

Byl to rok 1992, který přinesl přelom v do té doby neúspěšném hledání exoplanet (planet u jiných hvězd). Astronomové tehdy u pulzaru PSR 1287+12 objevili hned celou planetární soustavu. Pro vědce to ovšem byla napohled nerozluštitelná záhada - jak mohou planety existovat u pulzaru?

Umilecká poedstava planety u pulsaru.

Pulzar je druh neutronové hvězdy, který při pozorování ze Země vysílá ve dvou kuželích z pólů rádiové pulzy (odtud název těchto objektů). Jde o závěrečné stadium existence velmi hmotných hvězd, které se neutronovými hvězdami stanou po výbuchu známém jako exploze supernovy.

A právě to zůstává tak trochu hádankou - při explozi supernovy musely totiž předchozí planety, jestliže existovaly, být zničeny. Stejně tak byl odvržen materiál, z něhož se planety tvoří. Nejčastější hypotéza tvrdí, že planety u pulzaru PSR 1287+12 jsou tělesa náhodně zachycená až po výbuchu.

Počátkem října 2006 jsem četla jednu z knih slavného autora sci-fi Arthura C. Clarkea, která mne přivedla k jedné myšlence. V románu Clarke popisoval mimo jiné svrchní vrstvy atmosféry plynného obra (velké plynné planety, v naší soustavě např. Jupiter a Saturn). A když se nořil níž, narazil na jádro, kde panuje nepředstavitelně vysoký tlak - a možná právě takový, že uhlík by při něm mohl existovat ve formě diamantu. Mohou mít plynné planety diamantová jádra? To není potvrzeno, ale ani vyvráceno. Technicky to možné je.

Tak mě napadlo: Jestliže měla hvězda před explozí kolem sebe několik velmi hmotných plynných planet, těles blízko stadia hnědého trpaslíka (těleso na přechodu mezi obří planetou a malou hvězdou, v němž kvůli nedostatečné hmotnosti nezažehla termonukleární reakce), mohl se stát níže popsaný sled událostí?

Hvězda explodovala jako supernova a rázová vlna „odfoukla" veškerou atmosféru plynných veleobrů, jež tvořila naprostou většinu jejich hmotnosti. Plyn a kapalné složky byly odvrženy. Kdyby se jádra těchto obrů skládala nejen z kapalného vodíku s kovovými vlastnostmi (jak se usuzuje), ale i z určitého nezanedbatelného množství uhlíku ve formě diamantu, mohlo toto jádro snad vydržet výbuch supernovy a zůstat na dráze kolem vzniklého pulzaru.

Na následující otázky pořád nemám jasnou odpověď: Jakou sílu musela mít rázová vlna u této explodující hvězdy? Jak hmotné a stabilní by muselo být jádro veleobra, aby jí a obrovským zářením nebylo zničeno? Mohlo by se v plynném obru nacházet takové množství uhlíku?

Možná zůstanou ještě nějakou dobu nezodpovězeny. Ale možná už podobnou teorii někdo vytvořil a já o tom jen nevím. Přibližně před rokem se v časopise 21. století objevil článek, který popisoval možnost existence „diamantové kůry" na povrchu některých neutronových hvězd. Že by podpora pro mé tvrzení?

Na konečnou odpověď si asi budeme muset ještě počkat. Ačkoli máme velmi dobré teorie, nemůžeme s úplnou jistotou vědět, co se v nitru plynných obrů či na povrchu neutronových hvězd odehrává. Ale jednou to snad zjistíme...