Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

white.accipiter

19. 11. 2007 21:14
prosim pomoc...

Autorko... Mel bych na tebe jednu velikou prosbu o pomoc... Bohuzel se mi nepodarilo sehnat na tebe jiny kontakt nez tohle... Muzes se mi tedy prosim ozvat? white.accipiter@seznam.cz Tisicere diky...

0 0
možnosti

Tomaha

9. 11. 2007 22:26
Nestacilo zazvonit?

...kdyz byla maminka doma?

(ale mozna jsem necetl dost pozorne a byl tam nejaky zadrhel, omlouvam se, specham)

Nebo to je prave ten vtip?

0 0
možnosti

Julie N., novakova.blog.idnes.cz

10. 11. 2007 23:38
Re: Nestacilo zazvonit?

Na počátku článku (tuším v druhém odstavci?) píšu, že jsem zvonila, ale máma špatně slyší.

Ale vtip by to byl dobrý - kdyby takhle člověka nenapadlo zazvonit... :-)

0 0
možnosti

Julie N., novakova.blog.idnes.cz

9. 11. 2007 16:32
Pěkná historka!

Zajímavá historka, s tím hotelem :-)

S klíči u sousedů by byl problém, brzy odpoledne nebývají doma.

Zkrátka už musím přestat nechávat věci tam, kde na ně zapomenu :-), ve středu jsem takhle málem ztratila právě koupené boty...

0 0
možnosti

¹¹¹ɾɡ

9. 11. 2007 16:30
my programátori

My programátori máme na to jednoduchší postup :-)

http://4buddhas.borg.cz/det_art.phtml?art_id=163

0 0
možnosti

Ctenarka

9. 11. 2007 15:41
Klice

Coz takhle nechat klice u sousedu?

Mam podobnou historku. Byli jsme v cizine, v hotelu 2 rano a my za sebou zavreli balkonove dvere,ve 4. patre, ktere se nedaly otevrit zvenku. Co ted - prelezla jsem na sousedni balkon a busila jim na dvere, az otevreli a vysvetlila, co se stalo. (Mluvili jen spanelsky, ja na ne anglicky, ale pochopili jsme se) No a pres jejich pokoj jsem utikala na recepci, kde mi dali nahradni klic a ja mohla manzela vysvobodit z balkonu.;-)

0 0
možnosti
  • Počet článků 81
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2039x
Původně: Studentka víceletého pražského gymnázia se zajmem o psaní, fotografování, film, vědu... Čajomilec-začátečník, hrozně zvědavý člověk a příležitostná korektorka.
Moje životní motto zní: Někteří lidé berou sami sebe tak vážně, až je to směšné. Berme život takový, jaký je - a nikdy není tak špatný, aby bylo nejhůř!
Dnes: PřF UK, aktuální medailonek na mých osobních stránkách julienovakova.ic.cz (na blog nemám více než rok téměř žádný čas).